V minulosti lidé rychle ukázali na dominanci jako na motivaci pro téměř každé problémové chování psů. Trend posledních let ovšem sklouznul k opačnému extrému. Dominance jako motivace určitého chování je často zamítnuta. Ve skutečnosti leží pravda někde uprostřed.

Psi si mezi sebou, v rámci své smečky, jistojistě budují hierarchickou sociální strukturu. Máte-li více jak jednoho psa, je užitečné tento aspekt společenského chování psů pochopit.

Představy hierarchie a dominance ve vtahu pes-člověk tolik užitečné nejsou. Psi jsou si zjevně vědomi toho, že lidé nejsou psi a rychle se naučí, že psí pravidla použít nemohou. Ve skutečnosti podávají heroické výkony, když se snaží naučit se naše někdy nahodilá pravidla a přizpůsobit se našim stále se měnícím domácnostem.

To samozřejmě neznamená, že jsou svatí. Psi jsou prospěcháři, stejně jako i my. Snaží se získat to, co by chtěli, aniž by museli pracovat, když už tedy, pak s minimem práce, přesně tak, jak to děláváme i my. Navíc pokud metodou „pokus a omyl“ nedosáhnou výsledku, snaží se vystupňovat své chování – což vede k tomu, co často nazýváme bojem z dominance (bojem o alfu atd.).

Například, tradiční teorie dominace říká, že by pes nikdy neměl spát v posteli majitele. Vychází z předpokladu, že pes, který spí v posteli s majitelem, se bude vnímat jako rovnocenný se svým majitelem a případně zpochybní jeho dominanci. Jasně, jsou příklady psů, kteří se stali zcela agresivní a majetničtí, pokud se týkalo postele.  Avšak toto bylo téměř vždy naučené chování.

Jak tomu máme rozumět? Typicky tento problém se vyvíjí postupně. Člověk chce po psovi, aby opustil postel nebo aby mu uvolnil místo; psovi se nechce a odporuje; člověk není důsledný a ustoupí. Chování je posíleno! Příště to člověk vyžaduje důrazněji. Pes odporuje, ale člověk neustoupí. Hmmmm. Tak pes vystupňuje své chování a člověk opět ustoupí. Ah! Tak takhle se to musí. Nebude trvat dlouho, než pes takto začne vrčet nebo dokonce štěkat- a je to kompletně naučené chování. Jestliže majitel ustanoví, naučí a vymáhá jasná a jednoduchá pravidla – „pryč“, „na místo“ nebo „přenech místo“ – nikdy takovýto významný problém nenastane.

Přidělávání nálepky „dominance“ na přirozené, normální chování, vytváří ve vašem vztahu zbytečnou konkurenci a nepřátelství mezi vámi  a vaším psem. Místo toho,  abyste zkoušeli „ukazovat psovi, kdo je tady pánem“ nebo hledat způsoby k dosažení jeho respektu, zkuste najít východisko, které je oboustranně výhodné. Naučte svého psa dělat to, co chcete vy, aby získal to, co chce on!

„Alfa“ neznamená fyzickou dominanci.Znamená to „kontrolovat prostředky“. Být „alfa“ znamená, že máte pod kontrolou prostředky, o které pes stojí. Vy umožňujete přístup za projevení určitého chování. Chce být váš pes nakrmen? Skvěle – chtějte po něm napřed, aby v klidu ležel a čekal na váš povel. Nedělá-li to, co chcete, zmizí to,co chce on - miska s jídlem. Chce jít ven? Tak nejdřív sednout na kobereček u dveří a v klidu počkat, až se nachystáte. Nečeká? Zastavíte vaše přípravy na odchod... Chce pozdravit lidi? Tak nejdřív sednout..... Jste-li dostatečně proaktivní v ovládání věcí, které pes chce, jste alfa přesně podle definice.

Cvičte vašeho psa. Děti, ženy, postarší lidé, hendikepovaní lidé- všichni jsou schopni cvičit psa. Ale jen velmi málo lidí je toho schopno dosáhnout pomocí fyzické dominance.

Spíše odměňujte kultivované chování, než ctižádostivé. Posilujte svého psa za klidné sezení či ležení, ne za to, že se k vám vecpe pro pohlazení nebo pamlsek ( A pozor! Často to děláme zcela mimoděk -  například pohladíme našeho chlupatého parťáka, když si vyskočí na klín v touze upoutat naši pozornost). Máte-li víc než jednoho psa, nechť si napřed sednou, než dostanou pamlsek. Tahání na vodítku způsobí, že se nejde. Dveře se neotevřou, dokud pes klidně nesedí. Dostanete to, co posilujete!

Vašim úkolem je vést, ne být bos ani diktátor. Vedení je velká odpovědnost. Vaším úkolem je zabezpečovat psovi všechny jeho potřeby – jídlo, vodu, veterinární péči, sociální vztahy a bezpečnost. Selžete-li v tomto, pokusí se své potřeby co nejlépe uspokojit sám.